Josef Tomeš

Josef "Pepík" Tomeš je rodilý Votičák a živoucí legenda místního ochotnického divadla. Když se řekne "původní votičtí ochotníci", je jasné, že Pepík u toho byl. A že by měl být teď na důchodovém odpočinku? To asi říká jen tak ze zvyku. Ve skutečnosti odpočívat moc neumí – a když už se zrovna nepohybuje, tak jedině proto, že má zlomenou nohu. A i s tou přijde poctivě na zkoušku. S textem dávno naučeným.

Pepík je vzor zodpovědnosti a spolehlivosti. Kromě herectví ovládá i řemesla, a to na úrovni, která balancuje mezi genialitou a MacGyverem. Co vyrobí, to funguje. A nejen že to funguje, ale většinou to ještě i dobře vypadá a hlavně funguje. Navíc pěstuje rajčata tak rajčatová, že mají snad vlastní pas a chuťový certifikát kvality.

Jeho elán je nakažlivý, stejně jako smysl pro humor. I v zimě na zkoušce má vždy u sebe smetáček na sníh – a díky němu pak odjíždíme domů s autem, které neprovádí mobilní iglú show. Když zrovna nehraje divadlo, šlape do pedálů na kole, sjíždí svahy na lyžích nebo vyráží na koncerty. A pokud hraje country, tak tam ho určitě najdete s duší na správném místě. Miluje svoje vnoučata a jestli je někdo dědečkem roku tak je to jednoznačně on. 

Pro nás je Pepík víc než jen herec. Je to náš předseda. Ne snad proto, že by si to sám vymyslel. Ale protože my jsme si to vymysleli za něj – a jednomyslně schválili. 

Díky, Pepo, za to, že jsi.